Na cestě k seberealizaci jsem moc nepokročila, a myslím, že je to hlavně proto, že sama k sobě nejsem tak docela upřímná. Protože se bojím toho, co by moje rozhodnutí mohlo znamenat.
Já už to ze sebe musím nějak dostat. A dělá mi trochu starost, že to píšu na blog, kde si to může každý přečíst. Jenže... mě to zároveň nutí přestat si lhát.
Mia nakonec týden nevyleze z postele. Ani do školy nechodí. A pokračuje v pojídání masa. Po týdnu se už všichni shodnou, že je načase s Miou něco udělat, a tak ji Lars, její bodyguard, na otcův rozkaz popadne a i s dekou a polštářem ji odnese do limuzíny. Vlečou ji do ordinace dr. Tzwocka, psychologa pro dospívající. Mia je v šoku, protože v pyžamu s koťátky, s dekou a polštářem sedí naproti doktorovi, který vypadá jako kovboj z Divokého západu.
Před začátkem školního roku všem studentům ředitelka Guptová připomíná různá pravidla a zdůrazňuje, že prostory před školou jsou snímány bezpečnostními kamerami. To nesmírně popouzí Lilly Moscovitzovou, která plánuje odvetný úder proti tomu, co považuje za narušování soukromí. A tak se rozhodne nominovat Miu na předsedkyni školního výboru. Mia se na Lilly samozřejmě zlobí, protože o nic takového nemá zájem, ale Lilly tvrdí, že má plán - Mia vyhraje a pak odstoupí, čímž svoje místo přenechá místopředsedkyni, tedy Lilly. Oponentkou ve volbách nemá být nikdo jiný než Lana Weinbergerová, nejpopulárnější holka ve škole, která Miu odjakživa shazuje, a Mia nečeká, že ji bude vůbec někdo volit.
Hlavním tématem pátého dílu série o princezně Mie je maturitní ples. Mia se na něj hrozně těší, považuje ho za stěžejní událost své středoškolské kariéry a už předem na něj má s kým jít - jenže Michael ji ne a ne pozvat. A přitom je to dokonalý přítel: V přestávkách mezi vyučováním za Miou chodí do třídy, takže roztleskávačky se mohou zbláznit žárlivostí, při obědě sedává vždy vedle ní místo svých kamarádů z počítačového kroužku a k narozeninám jí krom jiného dal nádherný přívěšek se sněhovou vločkou jako připomínku Zimního plesu, kde spolu začali chodit.
Těsně před odjezdem do Genovie, kde má být oficiálně představena lidu své země, Mia začala chodit s Michaelem Moscovitzem, bratrem své nejlepší kamarádky Lilly, do kterého byla zamilovaná snad odjakživa. A tak má spoustu času opájet se štěstím a stýskáním, pokud jí to zrovna program dovolí. Má na programu mnoho státních akcí, seznamuje se s nejdůležitějšími členy vlády Genovie a také se svým bratrancem, princem Reném, o kterém okamžitě pojme podezření, že jí ho chce Grandmére dohodit, jelikož pro princeznu je ideální partií pouze princ. Ale ani nabitý program jí nezabrání, aby si po nocích telefonovala s Michaelem a pak přemýšlela, jestli ji opravdu miluje, nebo ji má rád jen jako kamarádku.
Na konci druhého dílu Mia začala chodit se spolužákem Kennym, který jí posílal anonymní milostné dopisy, ale nemá z toho vůbec radost, protože doufala, že je posílal Michael Moscovitz. Všemožně se snaží přijít na to, jak se s ním rozejít, uvědomuje si, že není hezké takhle Kennyho vodit za nos, zvláště potom, co jí řekne, že ji miluje. Jenže si uvědomuje, že její známka z biologie závisí na Kennym, který jí dává všechno opsat. Zatímco se odhodlává k činu, blíží se pololetní zkoušení.
